Trek Enduro race Zadov

Čtvrtý odjetý závod se uskutečnil na Zadově na Šumavě

Na Zadov jsem vyrazil už v pátek, ale ještě dopoledne jsem se stavil v Hard Sportu doladit pár detailů. Mechanik Filip opět předvedl skvělou práci a do pěti minut bylo hotovo. Díky za něj!!! V 16:00 jsem byl už s kamarádem na Zadově a připraven si dát pár závodních rzet. Lehce mrholilo a celkově bylo všude mokro, ale i tak jsme dali 3RZ z 6RZ celkově. Po propršeném pátku přišla slunečná tréninková sobota, kdy se počasí vyjasnilo a bylo krásně. Jen u mě bylo stále nějak zataženo, moc mi to nešlo a necítil jsem se v tréninku vůbec dobře. Sobotní tréninkový den tak nedopadl vůbec podle mých představ a to moc nepomohlo náladě na nedělní závod. Na neděli hlásili celý den déšť. Naštěstí pro všechny předpověď nevyšla a pršelo jen chvilku a málo. Více odjetých závodů – více bodů snižuje startovní číslo. Nejnižší číslo jsou nejlepší jezdci, ale taky startují jako poslední. Pro tento závod jsem dostal číslo 40 a 11:55 byl můj start závodu. Profíci startovali až po 12-té hodině. V roce 2013 jsem tu jel svůj úplně první závod a taky to byl na Zadově úplně první ročník.

Před startem první stage dostála předpověď pravdy a začalo lehce pršet. Snažil jsem se na to nemyslet a být co nejvíce koncentrovaný na nástrahy co mě v první stage čeká. Čistá jízda to určitě nebyla a nějaký chyby se nastřádaly. První chybka přišla na Rockgarden v lese, další pak postupně na mokrých kořenech a celý to bylo nějak divně uskákaný. Následoval dlouhý transfer na druhou stage, která byla letos úplně nová a daleko. Byla to taková klasická stage, kde se jelo po lesní cestě dolu a pak kličkovalo z jedné strany lesní cesty na druhou. Povedla se mi o něco méně než první. Po cestě na trojku jsem si na sebe zanadával, protože jsem zjistil proč to bylo tak uskákaný na prvních dvou rzetách. Nechal jsem si totiž zamčený tlumič, který jsem si zavřel při cestě na jedničku aby se mi lépe šlapalo. Hlavně, že jsem si při zamykání říkal ať si to nezapomenu před startem zase otevřít. Hold ponaučení pro příště… musím si asi udělat nějakou poznámku na řídítka a nebo to zamykání nepoužívat. Trojka s otevřeným tlumičem byla paráda. Otevřený tlumič – méně chyb – všechno celkem sedlo – byla rychlost – byla síla pro výjezdy a dojezd závodníka přede mnou. (Díky moc za uhnutí) Z trojky jsem měl fajn pocit a 13. místo to jen potvrzuje. 

Čtyřka a pro mě další nová stage. Polovina závodu za námi a poslední tři rychlostní zkoušky před námi. Po trojce jsem byl skvěle naladěný a při síle a tak jsem využil maximálně šlapavé úseky po lesní cestě a jen tak se nevezl, ale šlapal co to šlo. Tím se mi opět podařilo dojel dalšího závodníka přede mnou. (Díky moc za to!) Ze čtyřky opět skvělý pocit. Takhle by to bylo fajn. Čekal mě poslední přejezd za vlastní na pětku. Přejezd na šestku byl za pomoci lanovky. Musím říci, že to byl fajn pocit. Poprvé za těch pár let jsem cítil, jak tělo jede. Nemyslel jsem na nic a byl naprosto soustředěný a odevzdaný jen pro tu závodní jízdu. První polovina rzety kolem skokanského můstku byla parádní. Fanoušci v poslední technické pasáži fandili a patří jim velký dík. Pak škoda, že jsem dojel závodníka přede mnou v tom nejhorším místě, kde se nedalo dobře vyhnout. Slezl jsem rychle z kola oběhnul ho a skočil opět rychle na kolo a snažil se dohnat vzniklou ztrátu. Omlouvám se, že jsem se tam tak nacpal, ale nedalo se jinak. Nějaká ztráta to byla, ale hold se s tímto musí občas počítat.

Startér nahoře mi říkal, že snad 40-ti vteřinový namísto 30 vteřinového rozestupu bude stačit. Bohužel nestačil a my jsme se potkali v tom nejhorším místě. Při cestě lanovkou na poslední rzetu začalo opět lehce pršet…. Nebylo to poprvé, kdy tady na Zadově na poslední RZtu pršelo a úplně se mi vybavili závody z minulých let. Síly ubývali všem, ale nějak mi přišlo, že mám stále z čeho brát a i před startem do poslední šesté stage jsem se cítil fajn a soustředěný. V půlce rzety byl asi 60 metrový výjezd po sjezdovce, kde se asi ukázalo kdo měl sílu navíc. Po zkušenostech z pětky jsem se trošku bál, že dojedu kluka před mnou. Předjel jsem ho před výjezdem, kde řešil nějaký defekt s řetězem nebo přehazovačkou. Do výjezdu jsem dal všechno a vyplatilo se. Na konci stage jsem si užil velké povzbuzování v technickém sjezdu od skvělých fanoušků a dorazil poslední závěrečné metry. 12. místo v této RZ mluví za vše. I na malém kopci na Zadově jdou udělat náročné rychlostní zkoušky a těžký technický závod, který se hodně lišil od předchozích. Domu si odvážím 34. místo celkově a super 16. místo v kategorii. Snad tělo bude fungovat takhle podobně dál a ještě líp a bude to mířit tím správným směrem.